

Kraj: Moravskoslezský kraj, okres: Frýdek-MístekVznik města Třince
Město s necelými 40 tisíci obyvateli leží v nejvýchodnější části České Republiky, v blízkosti polských a slovenských hranic. Je obklopeno půvabnými vrchy Javorového, Ostrého a Čantoryje. Součástí města jsou dnes i katastry bývalých podhorských vesnic: Tyry, Karpentné, Oldřichovic a Nebor. Pod město spadají na západní straně části Kanada a Podlesí. Podél železnice se nachází další městská část Konská. Původní vesnice zanikla a na jejím území jsou dnes železárny.
Historie města je velmi úzce spjata se vznikem a rozvojem zdejších železáren. Můžeme ji datovat teprve od 30. let 19. století, kdy se železárny zakládaly.
Do té doby byl Třinec vsí, která patřila šlechtickým rodům. Jedním z nich byli Gočálkovští, kteří ji prodali počátkem 18. století Jiřímu Leopoldovi Beesovi. Brzy poté přešla ves do vlastnictví rodu St. Genois a v roce 1799 byla prodána těšínskému knížeti Albertovi. V roce 1847 ji pak získal kníže Albrecht. Správou statků i hutí byla pověřena Těšínská komora. Silný průtok vody v řece Olze, výskyt vápence a železné rudy, bohatství lesů, ale také skutečnost, že kraj byl poměrně hustě osídlen , vedla k založení železáren právě v Třinci.
Třinecké železárny byly založeny v roce 1839. Ruda se tehdy těžila na území okolních obcí, v Lištné, Nýdku, Bystřici a Vendryni. Výstavba 1. výrobního zařízení – dřevouhlé vysoké pece byla zahájena v roce 1836 a zprovozněna 1. dubna 1839. tato 1. pec čtyřhranného tvaru, asi 10 metrů vysoká, byla postavena z cihel. Zásadní vliv na rozvoj železáren mělo zahájení provozu těšínsko – bohumínské dráhy v roce 1871. Železnice umožnila železárnám spojení s novými nalezišti rudy na Slovensku, dovoz kamenného uhlí z ostravsko – karvinských dolů a otevřela odbyt železa na vzdálenější trhy. Třinecké železárny byly jedinou hutí spravovanou Těšínskou komorou, která ležela na této trati. To rozhodlo o koncentraci okolní hutní výroby do Třince. Na konci 19. století byly železárny již největší hutí Těšínské komory. V roce 1906 se pak staly podstatnou součástí rakouské Báňské a hutní akciové společnosti. Z tohoto období pochází také znak železáren: 3 kladívka v kruhu. Touto ochrannou známkou jsou zdejší výrobky označovány dodnes. Obchodní politika kapitálově silné společnosti brzy změnila podobu této huti. Již ve 20. letech 20 patřily železárny k nejmodernějším hutním podnikům ve Střední Evropě.
V souvislosti s železárnami se začala rozvíjet i samotná obec. Třinecké děti však dosud navštěvovali školy v Horní Lištné a Konské. V roce 1851 tak vedení železáren založilo 1. vlastní školu. Začíná se také rozvíjet kulturní činnost.
Počet obyvatel pozvolna rostl, lidé se začali do Třince stěhovat za prací. V 70. letech 19. století tak musela být započata výstavba dělnických kolonií Olza a Borek a vznikaly komfortnější domy pro úředníky a vedoucí pracovníky. V roce 1878 byla zřízena pošta a v roce 1880 následovalo založení společného hřbitova pro katolíky a evangelíky. S růstem počtu obyvatel vystala potřeba postavit pro věřící kostely. Tehdejší majitel železáren arcikníže Albrecht proto nechal na své náklady postavit v roce 1885 katolický kostel. Evangelický kostel byl postaven až v roce 1899. Na území Konské byla v roce 1897 postavena závodní nemocnice.
V souvislosti s rozvojem železáren ve 20. letech 20. století se rozšiřovala také zástavba obce a v roce 1924 byla otevřena také budova české měšťanské školy. 11. prosince 1930 byl Třinec povýšen na město.
Ve městě je možno navštívit muzeum Třineckých železáren a města Třince. Místní Dům kultury nabízí občanům širokou škálu kulturních i vzdělávacích programů.
V Třinci se hraje extraligový hokej, velkou tradici má vzpírání a mimořádných mezinárodních úspěchů bylo dosaženo v orientačním běhu.
Ve sportovním areálu na Lesní ulici se nachází zimní stadion, fotbalový a lehkoatletický stadion, letní koupaliště, minigolf, tenisové kurty, sportovní hala, krytý bazén a další.
pro Vás napsala Miguela Třinec http://www.miguela.estranky.cz/
První historická písemná zmínka pochází z roku 1444. Město Třinec je významným průmyslovým a společenským centrem těšínského regionu, na jehož území sídlí jeden z největších hutních podniků v České republice , Třinecké železárny. Město má přibližně 38218 obyvatel.
Třinec, byl ještě v první polovině 19. století jednou z mnoha zemědělských obcí ve vlastnictví Těšínské komory, která spravovala na Těšínsku majetek Habsburků.
Založení Třineckých železáren v roce 1839 se stalo jedním z hlavních mezníků historie obce a širokého okolí. Četná naleziště železné rudy, dostatek vodní energie a zdánlivě nevyčerpatelné zásoby dřeva v Beskydech přiměly Těšínskou komoru, kterou v té době vlastnil arcivévoda Karel Habsburský, zprovoznit železárny v Třinci. Byla vystavěna dřevouhelná vysoká pec, v okolních obcích zahájena těžba železné rudy a v lesích výroba dřevěného uhlí.
Rozhodující význam pro další rozvoj města i huti měla výstavba Košicko - bohumínské dráhy v roce 1871, která spojila Třinec s novými ložisky rudy na Slovensku, umožnila dovoz kamenného uhlí z ostravsko-karvinských dolů a otevřela cestu k odbytu železa na vzdálených trzích.
Na území dnešní městské části Lyžbice bylo v letech 1956-1977 vybudováno sídliště podle projektu ateliéru Ing. arch. Křeliny z Hradce Králové. Dnes v Lyžbicích žije asi 18 000 obyvatel. Díky své občanské a kulturní vybavenosti se právě tato část stala novým centrem města.
Později vybudované sídliště Sosna pro 3 000 obyvatel je umístěno na svazích kopce Jahodná v katastru městské části Dolní Lištná. V Horní Líštné je hraniční přechod do Polska.
Významnou částí města Třince jsou Oldřichovice, které leží na úpatí hory Javorový (1032 m) a mají asi 3 000 obyvatel. Dále na jih, pod svahy Kozince a Ostrého, leží obec Karpentná, se 700 obyvateli. Do úzkého zalesněného údolí mezi Javorovým a Ostrým je sevřena Tyra, ve které žije asi 400 stálých obyvatel. V Tyře byla v průběhu let vybudována řada rekreačních středisek a rodinných chat.
Dále na sever, v Gutech (700 obyvatel), si můžete prohlédnout nejvýznamnější historickou památku na území Třince - dřevěný kostelík Božího těla. V presbytáři je možno najít portálek s letopočtem 1563. V lodi kostela je malovaná vyřezávaná kruchta z roku 1626 a zvonice přistavěná k lodi kostela pochází z roku 1781.
Na západní straně města je rozložena městská část zvaná Kanada (1 050 obyvatel) a dále směrem na Frýdek-Místek jsou to Nebory (1500 obyvatel). Podél železnice, směrem na Český Těšín, se rozkládá další městská část - Konská (1500 obyvatel). Původní vesnice zanikla, na jejím území se dnes rozprostírají Třinecké železárny.
Ve městě je možno navštívit muzeum Třineckých železáren a města Třince, malou uměleckou galerii, hvězdárnu, kino a nebo některou z knihoven. Dům kultury nabízí občanům širokou škálu kulturních, vzdělávacích a uměleckých programů a činností. V Třinci sídlí úřad práce, finanční a městský úřad se statutem pověřeného úřadu pro celý blízký region. Kromě základních škol působí ve městě gymnázium, soukromá obchodní akademie a integrovaná střední škola. Návštěvník může strávit příjemné chvíle v celé řadě útulných restaurací a zábavných podniků.
Třinec je obklopen půvabnými horami Moravskoslezských a Slezských Beskyd s vrcholy Javorový, Ostrý, Čantoryjí, s nadmořskou výškou pohybující se kolem 1000 m - viz Mapa Třinecka. Na vrch Javorový vede z místní části Oldřichovice sedačková lanová dráha s celoročním provozem. Na vrcholu je turistická chata s ubytováním, lyžařský areál se sněhovým dělem a lyžařskými vleky, slalomovým svahem i se sjezdovkou pro méně zkušené. Jsou zde stráně vhodné pro paragliding a pro létání na rogalu. V blízkém okolí města jsou hluboká malebná údolí lákající pěší turisty, cyklisty na horských kolech a v zimě lyžaře na sjezdových i na běžeckých lyžích.
V Třinci se hraje výborný extraligový hokej, velkou tradici má vzpírání, orientační běh dosáhl řady mezinárodních úspěchů, fotbalisté hrají II. ligu, kvalitní úroveň má i řeckořímský zápas, kulturistika, bikros a silniční cyklistika.
Mají zde své působiště sportovní oddíly šachu a kulečníku, které jsou rovněž na vysoké celostátní úrovni. Unikátní je Baby club Kenny, který organizuje kurzy plavání pro batolata.
Městem vede mezinárodní silnice I. třídy E 75. V Horní Líštné byl vybudován nový hraniční přechod s Polskem pro pěší a osobní automobilovou dopravu.
Sportovní areál na Lesní ulici má zimní stadion, letní koupaliště, minigolf, tenisové kurty, sportovní halu, krytý bazén, sauny, fotbalový a atletický stadion, škvárové hřiště, travnaté tréninkové hřiště a bikrosovou dráhu. Další fotbalová hřiště (travnaté i škvárové) jsou na Borku, kde je i někdejší dělnická kolonie se zachovalou původní zástavbou. Na Bezručově ulici je k dispozici házenkářské hřiště.
Kvalitní ubytování a stravování poskytují hotely, rekreační střediska a penziony ve městě a okolí.
Město má rozsáhlý lesopark, který je vhodný pro procházky a jogging.
V lokalitě "Pod Sosnou" v toku řeky Olše se nachází současné nejbohatší české naleziště stroncianitu. Spolu s ním je tu kalcit a celestin.Město Třinec se nachází ve východní části Slezska, v malebném podhorském prostředí. Z města je výhled na horské panorama Slezských a Moravskoslezských Beskyd. Dominantní je vrch Javorový, který sahá do výše 1032 metrů nad mořem. Na tento vrchol se dá snadno vyjet sedačkovou lanovkou z Oldřichovic. Na vrcholu je turistická chata s ubytováním.
V městské části Horní Líštná je mezinárodní hraniční přechod s Polskou republikou pro osobní dopravu.
Pro příjezd do města můžete využít mezinárodní silnici E 75, která spojuje Třinec s Českým Těšínem (cca 15 km), kde je mezinárodní hraniční přechod do Polské republiky a na druhou stranu s hraničním přechodem do Slovenské republiky (cca 25 km) v Mostech u Jablunkova. Z mezinárodní silnice E 75 je odbočka na mezinárodní komunikaci E 462, která vede do Frýdku - Místku a dále ve směru na Nový Jičín, Olomouc a dálnici do Brna.
Město je rovněž dostupné po železnici v rámci mezinárodního vlakového koridoru mezi Bohumínem a Žilinou s rychlíkovými spoji do celé České republiky.
Třinecké železárny patří k průmyslovým podnikům s nejdelší tradicí hutní výroby v České republice. Byly založeny v roce 1839 Těšínskou komorou, kterou v té době vlastnil Karel Habsburský. Počátky hutní výroby v Třinci jsou spojeny s výrobou surového železa v dřevouhelné vysoké peci. V současné době jsou Třinecké železárny moderním podnikem s uzavřeným hutním výrobním cyklem, jehož hlavní výrobní program tvoří dlouhé válcované výrobky.
K významným dceřiným a přidruženým společnostem patří: Energetika Třinec, a.s., D5 Třinec, a.s., TŽ - strojírenská výroba, a.s., Slévarny Třinec, a.s., Refrasil, s.r.o. Třinec, Třinecká projekce, a.s.
Copyright © Třinec - TŘINECKÁ VRBA
Všechna práva vyhrazena.
Publikováno: 17.07. 2008 (3183 čtenářů)
Zprávy RSS od nás můžete odebírat pomocí: rss-091.xml, rss-092.xml, rss-20.xml, atom.xml nebo Náš pokec
